|
|
Mezinárodněprávní uznávání států: Bosna a Hercegovina a Kosovo
Skala, Jakub ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Tato seminární práce řeší problematiku mezinárodního uznávání států Bosna a Hercegoviny a Kosova. Práce se opírá o uplatnění předem definovaných kritérií státnosti na konkrétní případy a jejich vzájemné porovnání. Výsledkem je pak ověření hypotézy, že ani jeden z těchto státních útvarů nesplňuje požadavky na uznání státnosti z pohledu mezinárodního práva. Práce tak i s odstupem času ověřuje platnost předchozích zjištění a rekapituluje nestandardní vývoj na Balkánském poloostrově a podněcuje tak k dalšímu výzkumu v budoucnu.
|
|
|
Vztah spravedlnosti a státu a jeho proměna v současnosti
Koloušek, Martin ; Tryzna, Jan (oponent)
Vztah spravedlnosti a státu a jeho proměna v současnosti Abstrakt Práce pojednává o vztahu spravedlnosti a státu. Pojem spravedlnosti je zkoumaný a diskutovaný od počátku právní filosofie, přesto jeho obsah není definitivně určen. Na otázku, co je spravedlivé, nelze dosud podat uspokojivou odpověď. Význam pojmu státu je o něco více ustálen, jeho vývoj však byl neméně bouřlivý. Vztah mezi státem a spravedlností přitom byl diskutován téměř stejně často a důkladně, jako oba pojmy samotné - zejména v kontextu otázky, zda a jaký stát je spravedlivý. Tato práce rozebírá oba tyto pojmy a klade je do souvislosti - ukazuje, že vztah mezi spravedlností a státem je nutný. Východiskem pro toto tvrzení je vedle analýzy historických názorů na spravedlnost a stát zejména poznatek Hanse Kelsena, že absolutní spravedlnost je lidskému poznání nepřístupná, a tedy je nutné se spokojit toliko se spravedlností relativní, a dále pak teze G. W. F. Hegela, že co je skutečné, to je rozumné, a co je rozumné, je skutečné. Na základě této teze, jíž Hegel formuluje vztah skutečnosti a rozumu, je formulována teze vlastní: co je skutečné, to je spravedlivé. Takto pojatá spravedlnost je spravedlností relativní - je závislá na konkrétním čase a místě, ve kterém se konkrétní společnost nachází. Neznamená to však, že za spravedlivé může být...
|
|
|
Vztah spravedlnosti a státu a jeho proměna v současnosti
Koloušek, Martin ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Večeřa, Miloš (oponent) ; Bárány, Eduard (oponent)
Vztah spravedlnosti a státu a jeho proměna v současnosti Abstrakt Práce pojednává o vztahu spravedlnosti a státu. Pojem spravedlnosti je zkoumaný a diskutovaný od počátku právní filosofie, přesto jeho obsah není definitivně určen. Na otázku, co je spravedlivé, nelze dosud podat uspokojivou odpověď. Význam pojmu státu je o něco více ustálen, jeho vývoj však byl neméně bouřlivý. Vztah mezi státem a spravedlností přitom byl diskutován téměř stejně často a důkladně, jako oba pojmy samotné - zejména v kontextu otázky, zda a jaký stát je spravedlivý. Tato práce rozebírá oba tyto pojmy a klade je do souvislosti - ukazuje, že vztah mezi spravedlností a státem je nutný. Východiskem pro toto tvrzení je vedle analýzy historických názorů na spravedlnost a stát zejména poznatek Hanse Kelsena, že absolutní spravedlnost je lidskému poznání nepřístupná, a tedy je nutné se spokojit toliko se spravedlností relativní, a dále pak teze G. W. F. Hegela, že co je skutečné, to je rozumné, a co je rozumné, je skutečné. Na základě této teze, jíž Hegel formuluje vztah skutečnosti a rozumu, je formulována teze vlastní: co je skutečné, to je spravedlivé. Takto pojatá spravedlnost je spravedlností relativní - je závislá na konkrétním čase a místě, ve kterém se konkrétní společnost nachází. Neznamená to však, že za spravedlivé může být...
|
|
|
Moderní stát a genocidy; osud tureckých Arménů a evropských Židů
Langrová, Martina ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Agha, Petr (oponent)
Moderní stát a genocidy; osud tureckých Arménů a evropských Židů Tato diplomová práce se zaměřuje na vztah moderního státu a genocidy a zkoumá vliv vzniku moderního státu na zločin genocidy. Zároveň se zabývá podobnostmi a odlišnostmi mezi genocidou Arménů a genocidou Židů. Práce si stanovila dva cíle. Porovnání obou genocid, nalezení jejich průsečíku ve vztahu k modernímu státu. Dále přiblížení způsobu, jakým pracuje mezinárodní společenství s uznáním genocidy Arménů, která je stále důležitým mezinárodním tématem a důvody proč tomu tak je. V první části je rozebrán vývoj mezinárodního trestního práva, vznik samotného pojmu genocida a způsob ukotvení trestného činu genocidy v právním systému. Další kapitola je zaměřena na arménskou genocidu. Jsou zde podrobně popsány příčiny, průběh a prostředky, které byly pro vyřešení arménské otázky použity včetně způsobu, kterým se s touto situací následně vyrovnala mezinárodní společnost. Následující část se věnuje základním aspektům holokaustu tak, aby přiblížila jeho průběh a důvody jeho vzniku. Genocidě Arménů je v této části práce ponechán větší prostor než holokaustu, jelikož holokaust je zde spíše použit pro porovnání a pro aplikaci na genocidu Arménů. Po souhrnu historického pozadí obou genocid se práce přesouvá do teoretické roviny a věnuje se...
|
|
|
Mezinárodněprávní uznávání států: Bosna a Hercegovina a Kosovo
Skala, Jakub ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šindelář, Jan (oponent)
Tato seminární práce řeší problematiku mezinárodního uznávání států Bosna a Hercegoviny a Kosova. Práce se opírá o uplatnění předem definovaných kritérií státnosti na konkrétní případy a jejich vzájemné porovnání. Výsledkem je pak ověření hypotézy, že ani jeden z těchto státních útvarů nesplňuje požadavky na uznání státnosti z pohledu mezinárodního práva. Práce tak i s odstupem času ověřuje platnost předchozích zjištění a rekapituluje nestandardní vývoj na Balkánském poloostrově a podněcuje tak k dalšímu výzkumu v budoucnu.
|
host ::
RSS.